|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
časopis
číslo 4
Původně jsem si myslel, že nové číslo Časopisu vydáme hned po VI. Národní přehlídce. Chvilku to ale trvalo, než se sešly ty správné články. Postupem času se mi začaly scházet příspěvky do nového časopisu. Některé mi v počítači ležely už déle a čekaly, než přijdou ostatní články, které by zaplnily celé číslo. Nakonec se ale přece jen sešlo dost zajímavých článků, aby bylo možné vydat čtvrté číslo Časopisu. Najdete zde opravdu pestrou nabídku zajímavých článků. Vypadá to, že se konečně začínají snažit i regionální redaktoři a dodávají své příspěvky. Doufám, že do pátého čísla dojdou příspěvky co nejdříve, takže pište, piště, piště! O čem? No o čem chcete… třeba o životě ve vaší obci, činnosti a aktivitách vašeho Klubu, zajímavých činech nebo projektech kamarádů, různých kulturních akcích, závodech, soutěžích, příběhy, básničky, vtipy, kvízy, obrázky, hádanky, křížovky, cokoliv vás napadne. Ještě připomínám, že můžete
psát buď poštou na adresu Klub Pampeliška, Pertoldova 3373, 143 00
Praha 4, nebo emailem na klubpampeliska@volny.cz.
Takže vás prosím, abyste taky přispěli k vydávání tohoto časopisu
svou troškou do mlýna – je to hlavně váš časopis! článek Na zkušenou v Kanadě - 2.díl Základní filosofií klubů 4-H vyjadřují slova: Učit se činností v zájmu rozumu, a lásky pro zdraví a vzájemnou pomoc v rámci klubu, svého kraje a celé země. Činnost členů klubů Člen klubu má pro svou práci k dispozici pokyny (pracovní listy, návody atd. podle charakteru zájmu), která má pro vlastní potřebu doma a pracuje podle nich i při konzultacích. Náročnost pokynů se postupně zvyšuje. V průběhu řešení úkolu si vede dokumentaci (uvádí úkol, postup práce, fotodokumentaci, ekonomické náklady na projekt, dosažené výsledky atd.) Vedoucí je dobrovolník, který má k dispozici odborné metodické návody a má-li zájem, může se zúčastnit semináře, na kterém je pro vedení projektu zdarma vyškolen. Dokončení ročního projektu se pokládá za velmi důležité (vedení k soustavnosti a odpovědnosti v práci). Dokončený projekt se hodnotí ve dvou etapách a to: a) hodnocení si provádí sám řešitel ( co se mu podařilo, co nikoliv, jaké měl podmínky atd. b) hodnocení provádí odborný vedoucí (vysvětlí jak a proč projekt hodnotí) Hodnocený projekt dostává ocenění ve formě diplomu s uvedením ocenění. Dokončené projekty řešitelé mohou (ale nemusí) presentovat na přehlídce – okresní nebo přímo provinční podle počtu a charakteru srovnatelných projektů – a nejlepší z provincie postupují do celokanadské přehlídky, která se každoročně koná v Torontu. Kluby 4-H Klub 4-H má alespoň 5 členů, schází se v některé místnosti v obci, ve škole, v kostele (některé kluby mají společenské místnosti). Členové klubu si volí předsedu a výbor, který se schází krátkým schůzkám obvykle jedenkrát za měsíc a zde se členové vlastně učí parlamentní demokracii – včetně příslušného jednání, podává zprávu o financích, které klub získal ( např. za svou činnost – za úklid, za prodej některých výrobků, za organizování zábavných akcí atd. nebo sponzorskými dary –a plánuje aktivitu klubu). Kromě celkových schůzek klubu v obci se obvykle scházejí i členové klubu, kteří řeší stejný typ projektu – často u vedoucího na konzultacích. Činnost klubů je zaměřena
podle zájmů a nápadů členů. přehlídka Projekty z České Lípy Členové Klubu Pampelišky při Speciálních školách Radost v České Lípě se bohužel nemohli dostavit na VI. Národní přehlídku v Jiřicích. Tak alespoň poslali svůj projekt – kolektivní práci doplněnou fotografiemi. Dětem z České Lípy děkujeme a doufáme, že příště již budou moci přijet. Část jejich projektu otiskujeme: V naší škole jsme na podzim 1998 začali využívat prostory na chodbách pro chov drobných živočichů. Začali jsme chovat ve dvou akváriích mečovky, ancitrusy, pancéřovky a black molly. Potom přibyly želvy nádherné, scinkové, papoušci Agapornis fischerův a škraboškový, osmíci degu, králík zakrslý a zlatohlávci afričtí. Akvária i terária jsme si slepili a pan školník nám pomohl vyrobit voliéru. Jen pro hmyz nám škola koupila speciální terárium. O přestávkách půjčujeme osmáky a králíky i našim spolužákům, aby si je pochovali a pohrál si s nimi. Ve dnech 23. – 24. 9. 2000 se konala Národní přehlídka Pampeliška, která se uskutečnila v Jiřicích, nedaleké vesničce ležící u Humpolce. I my, děti z Dětského domova Humpolec, jsme chtěly ukázat svůj um ostatním členům klubu, a proto jsme neváhaly a do Pampelišky se také přihlásily. Znamenalo to však i píli a sílu našeho kroužku, který vedou paní vychovatelky Sedláková a Smržová. Začaly jsme na sobě pracovat, abychom ukázaly, co v nás doopravdy je. Chtěly jsme mimo jiné vyvrátit pochybnosti lidí, kteří si myslí, že děti z Dětských domovů jsou bez veškerých zájmů. A to se nám myslím povedlo. Když tak zpětně vzpomínám, nemohu nemyslet na chvíle, kdy jsme všichni byli nervózní a plní strachu, jak to všechno dopadne. Dopadlo to ale úplně skvěle. Byli jsme vyhlášeni jako nejlepší dramatické pásmo, ale i v jiných činnostech jsme byli úspěšní. Do kroužku chodí dvanáct dětí, kteří výborně reprezentují domov i v jiných soutěžích. Většinou odcházíme hrdí a pyšní nejen na nás vzájemně, ale i na naše paní vychovatelky. Z Jiřic jsme si odnesli nejen drobné dárky, diplomy, ale i překrásné zážitky. Dostali jsme i členské odznáčky s malovanou pampeliškou. Tím nám členové pampelišáci dokázali, že jsou také na nás hrdí. Poznali jsme zde i spoustu kamarádů, se kterými si vzájemně vyměňujeme své zážitky formou dopisů a telefonátů. Děti z DD neváhaly a pozvaly paní ing. Lídu Kruškovou na naši Mikulášskou besídku, kde se každoročně odehrává předvánoční pásmo opět pod vedením paní Sedlákové a Smržové. Sejde se zde spousta našich známých, učitelé, ale i lidé, kteří náš domov sponzorují. Nemohu samozřejmě zapomenout na hlavní představitele Mikulášského dne, kvůli kterým se i Ti nejzlobivější snaží být těmi nejhodnějšími. Ďábelskou návštěvu společně s Mikulášem. Rozdali nám balíčky, některé děti slibovaly do příštího roku polepšení, ale hlavní je to, že se pak vše v dobré obrátilo a všichni se veselili s hudbou, o kterou se už po jedenáctý rok postarali hudebníci skupiny Říhalka. Myslím, že i paní Kruškové se večerní besídka líbila a my jsme byli také spokojeni. Touto besídkou jsme chtěli také poděkovat za nejkrásnější uvítání v Pampelišce. Děkují Vaše děti z Dětského
domova Humpolec Práce 8. odborné komise
(hudba, zpěv, tanec, divadlo, poezie) byla ztížena narůstajícím počtem
vzájemně neporovnatelných prací. Sešly se zde tři divadelní
vystoupení, několik hráčů na hudební nástroje, zpěváků, jedna básnířka,
troje mažoretky, moderní tance hip-hop, country, rock´n´roll, párovy
tanec volného stylu a hudebně taneční pásmo dětí z mateřské školy.
Členové komise se snažili výkony učinkujícíh objektivně zhodnotit
a sestavit z jednotlivých vystoupeni zajímavý večer. Celkem bylo k této
komisi přihlášeno 72 dětí (navíc děti z mateřské školy z Hošťálkové).
Všichni účinkující odvedli skvělé výkony a Aby na příště byla práce komise efektivnější, rozhodli jsme se rozdělit ji do dvou celků: pod 8. komisi budou nyní spadat veškerá taneční, hudební a pěvecká čísla, na komisi číslo 9 zůstanou hodnocení divadelních představení a také básnická tvorba. Činnost 9. komise garantuje Marie Krestová z Rožnova pod Radhoštěm a přehlídka divadelních představení proběhne na semináři "Obnova starých řemesel" v Ejpovicích ve dnech 19., 20. a 21. 5. 2001. Organizačním garantem původní 8. komise je Dagmar Břečková z Rakvic - vyhodnocení tanečních, hudebních a pěveckých vystoupení se uskuteční na 1. festivalové přehlídce v Jiřicích u Humpolce, 23. – 24. 6. 2001. Nejlepší ohodnocená vystoupení potom zpestří program VI. Národní přehlídky prací, která proběhne rovněž v Jiřicích v září 2001. Zájemci o účast na 1.
Festivalu Pampelišky, nechť se hlásí na adrese: Projekt Tulipán vznikl roku 1998 na podnět pana Brugta Warnara z Nizozemí. Základním cílem projektu bylo zavedení ekologického vzdělávání a výchovy v základních školách. Toho se dosahovalo pomocí tří základních bodů – úkolů projektu: - uplatňováním
ekologických zřetelů ve všech předmětech Organizátoři se snažili zapojit co nejvíce členů pedagogických sborů, který by odpovídal rozmanitým podmínkám jednotlivých základních škol, vytvořit postupně síť škol, které by vzájemně spolupracovaly a vyměňovali si zkušenosti. Rozvíjeli spolupráci základních škol s pedagogickými fakultami, připravujícími učitele, a s ostatními subjekty působícími v oblasti vzdělávání učitelů. S plnou odpovědností lze konstatovat, že projekt probíhal velmi dobře, až obdivuhodně, i když samozřejmě byly rozdíly na jednotlivých školách (např. v zapojenosti jednotlivých pedagogů do projektu). Mimo jiné je potřeba ocenit iniciativu škol k navazování kontaktů s mimoškolní oblastí – se středisky ekologické výchovy, s obcí, s rodiči apod. Pozitivně byly hodnoceny i metodické materiály, které byly pro projekt připraveny. Realizace projektu dokázala, že v našich školách je velká kapacita tvořivosti, nápaditosti i odpovědnosti. Dokázala, že mezi našimi učiteli je mnoho progresivních pedagogů, kteří si dokáží vymyslet nebo aplikovat různé aktivizující přístupy, vzbudit v žácích zájem, snahu, přemýšlivost i lásku k přírodě, citlivé vztahy k okolnímu prostředí a ohleduplnost mezi lidmi. Původně bylo vybráno 54
základních škol, které se zúčastnily projektu. Nyní je jich již přes
sto. Vybízíme i další školy k zapojení do programu – k pokračování
v Tulipánu (nyní již ale bez podpory nizozemského Ministerstva zahraničí).
Doporučujeme vytvořit skupiny škol kolem jednotlivých pilotních škol
první etapy projektu, vzájemnou výměnu zkušeností. Na každé nové
škole je třeba ustavit garanta ekologické výchovy a vytvořit školní
plán ekologického vzdělávání a výchovy. Školám, které projeví zájem
o účast v Tulipánu se doporučuje, aby se přihlásili také do Klubu
ekologické výchovy – kEV. Posílám vám pozdrav z BOSANSKÉ KRUPY, kam jsem 25.4.2000 přiletěl jako člen jednotek SFOR. Jmenuji se Lukáš Vanický, pochází z Libčan od Hradce Králové, kde jsem byl jeden ze zakládajících členů klubu Pampeliška. Zúčastnil jsem se I. a II. národní přehlídky v oboru myslivosti, kde jsem poznal nové přátele a dodnes vzpomínám na skvělou atmosféru. Po skončení školy nadešel čas nástupu na povinnou vojenskou službu, kde jsem se rozhodl, že se stanu vojákem z povolání, tím se mi splnil životní sen. Vloni v září jsem se přihlásil na mírovou misi do Bosny a Hercegoviny. Po lékařské prohlídce jsem v březnu prošel výcvikem v Boleslavicích na Šumavě, abychom jsme jako členové SFOR zvládli zabezpečení bojových rot (vaření, doplňování pohonných hmot, přepravu jednotek, jízda v koloně atd.). Po příletu jsme „vyfasovali“ HEYDI kartu (na které je hodnost jméno, útvar, platnost), zbraně, neprůstřelnou vestu, helmu, plynovou masku a ubytovali nás v CORIMEC – u (italské buňky). V této oblasti je už dávno po válce, muslimové a srbové vedle sebe žijí zdánlivě v míru. Každá utečenecká rodina, která se vrátí z Německa dostane 20000 tisíc marek na výstavbu rodinného domku. Průměrný plat je 200 marek, ale je velká nezaměstnanost. Kubík dřeva stojí 50 marek. Před začátkem zimy to není nejlepší vyhlídka. Fyzické stopy se pomalu hojí, ale z duší a myslí lidí hrůzy války jen tak nezmizí. Mnozí z vás, kamarádi,
toužíte po drahých dárcích k vánocům, a protože na ně vaši
rodiče nemají peníze jste nespokojení, ale můžete být rádi, že žijeme
v míru a relativním pokoji. |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
kluby I
časopis I
historie I přehlídky I kalendář I
stalo se I download I
odkazy I
kontakty |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||